Homeopatie a autopatie

Homeopatie je metoda mající své kořeny již ve starověkém Řecku, kdy její základní princip Similia similibus curantur (podobné léčí podobné) definoval slavný lékař Hippokrates. Základní principy používání potencovaných přípravků formuloval až na přelomu 18. a 19. století německý lékař a chemik Samuel Hahnemann. Použitím homeopaticky potencovaných léků s absencí materiální složky dosáhl naplnění jednoho z Hippokratových ideálů "pomáhat - nebo alespoň neškodit". Nepřítomnost tzv. účinné složky v materiální podobě v homeopatických lécích je jedním z hlavních příčin odmítání homeopatie materialisticky orientovanou západní medicínou. Na území České republiky byla homeopatie systematicky jako lékařská metoda vyučována naposledy za dob Rakouska-Uherska. V současnosti není homeopatie součástí medicínského vzdělávání a je řazena mezi tzv. léčitelské metody, správně péče o zdraví podle platného občanského zákoníku. Celosvětově je homeopatie podle Světové zdravotnické organizace WHO druhou nejrozšířenější léčebnou metodou. 

Autopatie je metoda objevená mým dlouholetým kolegou Mgr. Jiřím Čehovským, poprvé byla použita na počátku tohoto tisíciletí. Na jejím vývoji a používání se podílím od jejích počátků. Autopatie narozdíl od homeopatie využívá pro přípravu informačního preparátu vlastní informaci léčené osoby, nejčastěji z dechu, sliny nebo prány. Tím je velmi usnadněno hledání prostředku rezonujícího s osobou snažící se o zlepšení svého stavu, může být tedy velmi dobře využívána také jako svépomoc. U klientů s výrazným narušením vitality je však vhodné  využít služeb zkušeného poradce v daném oboru, který má odstup a může tedy lépe hodnotit vývoj. Považuji autopatii za veliký posun vpřed, neboť narozdíl od homeopatie může být využívána téměř kdykoli bez potřeby relativně složitého výběru homeopatického léku a jeho shánění. 

Jako každá metoda, ani homeopatie a autopatie nejsou Panaceou, všelékem. Nemohou nahradit nezbytné chirurgické zákroky nebo některé postupy moderní medicíny, zejména akutní. Jejich význam je především ve zlepšování samoozdravných procesů v těle (vitality, dynamis), které mohou vést k vyléčení nebo zlepšení především tzv. chronických nemocí, kterými je současná civilizace zatížena a medicína je považuje za nevyléčitelné.. Homeopatie a autopatie tedy neléčí nemoci jako takové, ale zaměřuje se na schopnost organismu vyřešit potíže vlastními silami, zlepšenou koordinací fungování mentálně-emoční sféry, energetické sféry, imunity, hormonální přiměřenosti a dalších úrovní bytí, které dohromady nazývá vitalitou.

Příklady působení obou metod z mé praxe jsou připravovány na samostatné webové stránce, jejíž název napíšu po jejím dokončení. .